Hezký den všem, co čtou tyto řádky. Dnes se pokusím trochu zamyslet nad tím, proč si myslím, že si prostě český sport a fotbal nezaslouží postup na MS. Zápas jsme odehráli ve Švédsku, který je s námi srovnatelným státem v počtu obyvatel. Zápas jsem viděl celý a musím se přiznat, že to reprezentace zvládla dle mého dobře. Nechci se věnovat rozestavení, střídání, taktice. To je věcí trenéra a jen on za to nese zodpovědnost a navíc se budu osobě pana Šilhavého věnovat v hodnocení měsíce března na svém YouTube kanále. V každém případě si ale myslím, že naše seniorská reprezentace a tedy výkladní skříň našeho fotbalu, vysoce převyšuje realitu našeho fotbalu. Po dlouhých letech se tu opět sešla parta solidních fotbalistů. Jsou tu hráči co se dokáží prosadit v zahraničí, není jich moc, ale jsou. To sebou přináší sebevědomí z klubů, které si hráči přiváží i do reprezentace. Máme solidní osu mužstva a kolem nich i nosiče vody, kteří svou pracovitostí umožní této ose dát hře trocha té rozdílnosti. Pokud by nebylo mnoha zranění, dalo by se říci, že se nám povedlo sestavit solidní evropskou reprezentaci. Jak jsem ale uvedl pár řádků výše, dle mého tato kvalita ani náhodou neodpovídá realitě českého fotbalu. Za „základem“ totiž chybí následníci. Když nám vypadne pár kluků rázem se stáváme průměrným mužstvem. Naši hráči umí solidně kombinovat, nahrávky z prvního či druhého dotyku, obehrávání hřiště, držení míče, to vše je konkurenceschopné. Ale průser je ve vápně a kolem vápna. Dnes už se ani moc nejde bavit o zakončení, naši hráči se ani k zakončení nedostanou, chybí individuální schopnosti, chybí kreativita a o zakončení ani nemluvím. Dnes se radujeme ze střely na branku, že se chlapci trefí do prostoru branky. To vše je záležitostí dlouhodobé práce s mládeží, v nastavení kvalitních podmínek, kvalitního zázemí, kvalitních náborů a marketingu. V kvalitním umění udělat prostě projekt fotbal úspěšným. A to je to, proč si myslím, že si prostě český fotbal účast na MS NEZASLOUŽÍ. Kdo viděl zápas a narvaný 50 tisícový kotel v národních dresech Švédska. Mladí, staří, všem plály oči nadšením, hrdostí i když bylo nastavení a stav byl 0:0. Užívali si fotbal, užívali si sport, pro který má Švédsko nastaven úplně jiný a kvalitnější systém než naše ČR. Švédsko rozděluje nejen do sportu, ale i do aktivního života jejich lidí daleko, daleko více prostředků. Pravidelně, každý rok. U nás se založila Národní sportovní agentura a ať je to jak je to, náš sport má „pouze“ úředníka, který musí poklonkovat předsedovi vlády. Byl tam Babiš, poklonkovalo se Babišovi, je tam Fiala, poklonkuje se Fialovi i přesto, že tento premiér sebral sportu 2 miliardy korun. Jak může sport něco budovat, když nemá jistotu příjmu, naopak se mu zvyšují, díky ješitnosti našich politiků, náklady. S tímto systémem můžeme vybudovat kolektivní úspěchy, může se povést mimo systém vychovat jednotlivce, díky nadšení a oběti rodičů, ale kolektivně to nepůjde a nejde. Bohužel není v ČR nastavení a zájem prosazovat sport, nejsou tu politické osobnosti. Těžko mohu asi očekávat, že současný šéf NSA se postaví proti předsedovi vlády a bude bojovat za navýšení dotace. Riskuje tak svůj post, riskuje své živobytí a zřejmě i ztrátu zajímavé práci, která ho naplňuje. Není to zatím taková osobnost, aby si předseda vlády řekl, toho vyhodit nemohu, to by mi u veřejnosti neprošlo. A proto se místo navýšení rozpočtu pro české sportovce dočkáme zpolitizování NSA a českého sportu, kdy se začneme aktivně zapojovat do vylučování ruských sportovců ze soutěží, ale naši děti budu kynout jako knedlíci. Pokles sportu je v ČR strmí a jen tak se nezastaví. Dle mého potřebujeme ročně do sportu ne 5 miliard, ale jednorázově minimálně 10-15 miliard s každoročním navýšením. A pak by nastal další problém specifický pro ČR. A to je to, aby ty peníze dorazily k dětem a trenérům, aby se nezadrhly v kapsách lobbistů, nebyly přemisťovány do kapes kam prostě nepatří. Tak jsem tak trochu popsal nejen to co, mě trápí, ale i to proč si myslím, že na vrcholné akci, jako je MS ve fotbale nemáme co dělat. I když dnešní reprezentace v plné síle, by na to možná i měla a je pro kluky velká škoda, že tam nebudou. Sami musíte posoudit, zda fevoluce z loňských voleb dokázala zastavit proces pádu, zda naši vrcholní představitele fotbalu jsou pány na svých místech a nejsou to opět jen a jen úředníci, kteří jsou rádi za své místo. V závěru ještě upozorním na fakt, že všechni představitelé českého sportu nedokázali prosadit, aby se u nás v době covidšílenství sportovalo. Oproti ostatním státům jsme tedy zavřeli naše sportovce dva roky doma a to bude velký problém. Tisíce hodin v období kdy se sport učíme už nikdo nenahradí. No moc optimisticky můj článek asi nevyznívá, ale pokud si nepřestaneme lhát a nezačneme si říkat pravdu, nepohneme se z místa. Přidám odkaz na můj YT kanál a budu rád, když si občas má „moudra“ poslechnete a dáte si třeba ODEBÍRAT či označíte video palcem nahoru či dolů. Hezké dny
